Horní menu

Kalendář pro Lenu

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
10.3.2024 Retro MDŽ - předpokládaný termín
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23
23.3.2024 Hasičský ples
24
25
25.3.2024 přednáška Margit Slimákové
26 27 28
28.3.2024 Uzavření MŠ
29 30
30.3.2024 Sběr železného šrotu
31

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Městys > Publikace k výročí > Památný den Doudleb

Památný den Doudleb nad Orlicí

Doudleby nad Orlicí odvozují své jméno od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století našeho letopočtu s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů do české kotliny (pozn. 1). Archeologické nálezy v katastru obce dokládají osídlení dřívější.
Nejstarší písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice v Kosmově kronice (2) se vztahuje k roku 981. Týká se jihočeských Doudleb rozkládajících se v klasickém skalním meandru řeky Malše, 10 km jihojihovýchodně od Českých Budějovic. Byly tehdy jedním z hraničních míst slavníkovského panství ve východních a jižních Čechách „proti Rakousům“. Na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí se v literatuře vyskytují různé názory (3).
První dosud známou písemnou zprávu o Doudlebách (nad Orlicí), kterou obsahují dvě listiny Přemysla Otakara II. z 27. července 1259, uvádí řada publikací (4). V roce 1998 obecní rada rozhodla připomenout v následujícím roce 740. výročí první zmínky o Doudlebách nad Orlicí jako Památný den a schválila rámcový program, do něhož budou vstupovat též místní společenské organizace a kulturní instituce.
Listiny Přemysla Otakara II. se Doudleb nad Orlicí přímo netýkají. Byly dány litomyšlskému klášteru i městu. První, stručnější, byla vydána v Hradci Králové, druhá, obsáhlejší, v Praze. Středověké listiny byly stvrzovány nejen pečetěmi těch, kteří je vydávali, ale také přítomnými svědky. Mezi nimi je v první listině zmíněn Oldřich (v originále Vlricus), v druhé potom Oldřich z Doudleb (Vlricus de Dudleu). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly již před rokem 1259, neboť již od poloviny 12. století se významní Čechové začali nazývat podle svých sídel (5).
Originály zmíněných listin jsou uchovávány ve Státním ústředním archivu v Praze (6), odkud také získal obecní úřad kopie a překlad (7). Publikovány byly v řadě edicí latinkou tištěných dokumentů a regest i v literatuře (8). Rok 1259 jako první zmínka o Doudlebách nad Orlicí není v nám známé literatuře zpochybňo- ván.
Zákon z roku 1990 (9) umožnil užívat znaky a prapory též obcím, které nemají statut města, pokud v nich sídlí vlastní obecní úřad. Veřejné zasedání zastupitelstva 14.5.1998 rozhodlo připravit návrh znaku a požádat k výročí Památného dne o jeho schválení. Ve Zprávách z Doudleb nad Orlicí (4/98) byli občané vyzváni, aby pomohli náměty a připomínkami vhodný návrh připravit. Zprávy též uvedly některé z hlavních heraldických pravidel.
Komise pro přípravu Památného dne Doudleb nad Orlicí obdržela čtyři návrhy od tří občanů. Při konzultaci v Krajském muzeu v Hradci Králové doporučil jeho odborný pracovník rozpracovat studii akad. mal. M. Zemánka a naznačil, jakým způsobem. Podle jeho podnětů rozpracoval M. Zemánek několik variant, z nichž rozšířené zasedání obecní rady vybralo dva návrhy znaku a praporu.
Průvodní dopis s přílohami (varianty znaku, praporu, popis a zdůvodnění) ode-slal obecní úřad 19.11.1998 Výboru pro školství, kulturu, mládež a tělovýchovu, Podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmovny PČR, jemuž přísluší znaky schvalovat. Již 4.12. 1998 přišlo sdělení, že návrh znaku a praporu byl doporučen ke schválení Poslanecké sněmovně PČR. Starosta obce se dne 16. února 1999 zúčastnil slavnostního předání schváleného znaku a praporu v PČR. Společně s ním se této pocty dostalo dalším 42 zástupcům měst a obcí ČR.

Znak Doudleb nad Orlicí

Modročerveně čtvrcený štít, uprostřed do krajů štítu most s obloukovým zábradlím provázený nahoře dvěma přivrácenými dubovými listy, dole dvě vlnitá břevna, vše stříbrné.

Prapor Doudleb nad Orlicí

Bílý list s dvěma modrými vlnitými pruhy s jedním vrcholem a jednou prohlubní. Poměr šířky a délky 2:3.

Čtvrcený štít symbolizuje utváření obce na obou březích Divoké Orlice z několika sídelních míst, která se dosud v místních jménech projevují. Barvy polí vyjadřují národní barvy. Stříbrný most představuje překonání jednoho z negativních vlivů řeky (rozdělení obce), ale též skutečnost, že se v rozsahu necelých dvou set metrů nachází dalších pět mostů. Dubové listy připomínají, že od poloviny 19. století do skončení 2. světové války byl na razítku a pečeti obce vyznačen dub, který se vázal k pověsti o rychtáři z 1. poloviny 19. století. Stříbrná vlnitá břevna představují občasnou divokost řeky a její četné zákruty.

Poznámky:

1. Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha 1997, s. 442
2. Kosmova Kronika česká. Praha 1972, s. 48
3. V roce 1972 proběhly v obci oslavy tisíciletého trvání. K nim vydaný text neobsahuje historickou skutečnost, o níž se oslavy opíraly.
4. Koďousek, V.: Monografie Doudleb nad Orlicí I.- IV. Praha 1874-1878,
s. 220 - 221
Vošahlík, A. - Lejsková-Matyášová, M.: Státní zámek Doudleby nad Orlicí. Pardubice 1973, s.1
Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (východní Čechy). Praha 1989, s. 89
Musil, F. - Svoboda, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí 1998, s. 43
5. Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997, s. 386
6. Státní ústřední archiv. Praha, sign. L IV ŘP Litomyšl num. 6 a 7
7. Jsou založeny v dokumentaci ke kronice Doudleb nad Orlicí a v příloze brožury
8. Např. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Praha 1974, díl V., s. 307-310
9. Zákon České národní rady o obcích ze dne 4. září 1990