Horní menu

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Městys > Publikace k výročí > Dávné osídlení Doudleb

Dávné osídlení Doudleb nad Orlicí

Dnešní obec Doudleby leží na řece Divoká Orlice, nedaleko od místa, kde se do ní vlévá Zdobnice. Přímý předchůdce obce, tedy středověká osada zde byla založena právě pro výhodnou polohu tohoto místa. V hlubokých lesích, které v podhůří hor nepochybně převládaly, vedly stezky vždy podél řek a zde byly také zakládány osady, městečka a hrady. O mnoho jiná nebyla situace ani v dobách ještě starších, předcházejících slovanskému osídlení naší země. Přirozená centra osídlení byla prakticky stejná, vždy vázaná na co nejvhodnější přírodní podmínky a podobný byl i systém cest, většinou vázaný na vodní toky.
Nejstarší známé osídlení Doudlebska je spojeno s tzv. kulturou popelnicových polí, která je nazývána podle svých rozsáhlých pohřebišť, kde byli nebožtíci ukládáni po rituálním spálení. Rozšíření této kultury je kladeno do konce doby bronzové a zde prakticky po celou dobu železnou, tedy do období od 12. století před naším letopočtem, až do změny letopočtu. Přímo na katastru Doudleb z této doby známe doklady o postupné existenci několika osad (polohy na Močidlech, Dlouhé hony, cihelna, Hříště (1) a další). Nalezené zde byly sídlištní jámy s ke- ramikou nebo stopy po nich, vždy se bohužel jednalo o nepříliš dokumentované nálezy a nic bližšího o podobě těchto sídlišť nevypovídají. Z analogických nálezů víme, že se jednalo o nevelká zemědělská sídliště, vždy přímo vázaná na zdroj vody, v těchto případech buď na potok vytékající z Hříští nebo potok přitékající původně k dnešnímu zámku. Sídliště byla vždy narušena (a tím vlastně objevena) jenom z části a je tedy docela dobře možné, že budou prozkoumána při nějaké větší stavební aktivitě v Doudlebách, třeba zrovna při stavbě obchvatu, který přes ně bude zřejmě také procházet. Poněkud výjimečný je případ osídlení pole Na Baště (jinak též u Fábrova dvora), zkoumaný částečně výkopy hradeckého prvorepublikového archeologa Domečky a jeho místního spolupracovníka a velkého znalce doudlebských dějin rolníka J. Černého z Vamberka. Jednoznačně zde bylo prokázáno sídliště z již výše zmíněné kultury popelnicových polí a snad také opevnění z opukových kamenů, které by tuto polohu povyšovalo na hradiště (ze třech stran je chráněno přirozeně, hradba zajišťovala přístup od severu).
Z původní cihelny pocházejí i jednotlivé střepy z pozdní doby laténské a doby římské, tedy již období po změně letopočtu, ale ještě před příchodem Slovanů.
Svůj význam si poloha Doudleb podržela i v pozdějších dobách. Jedny z nejstarších dokladů kolonizace Podorlicka pocházejí právě odsud.

Dávné osídlení

1) Název Hříště není v literatuře uváděn jednotně (poznámka redakce).