Horní menu

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Městys > Publikace k výročí > Doudleby n.O. v archiváliích Státního okresního archivu v Rychnově n.K.

Doudleby nad Orlicí v archiváliích Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou

„V dějinách předků čítati se nezdráhej, neb v nich najdeš bez práce co jiní s velkou pílí sebrali a z nich poznáš ctnosti dobrých a nepravosti zlých, života lidského rozličné příběhy a v nich věci proměny.“

Citací slov byzantského císaře Basileiose I. Makedonského z 9. století uvádí neznámý občan obce Doudleby nad Orlicí své historické poznámky k využití pro zápis do pamětní knihy obce. Záznam byl učiněn počátkem 20. let a já jsem si dovolil rovněž tato slova využít. Proč? Jednak jsou pravdivá, i když vyžadují osobní zanícení a přirozený vztah k poznání historie v různých oblastech, ale také proto, že částečně předurčují laický názor na pracovní činnost archivářů s využitím mnohých archivních dokumentů archivní instituce.
Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou podle archivního zákona č. 97/74 Sb. § 18 a, odst. 3 pečuje o archiválie, tyto odborně zpracovává a využívá. V našem archivu jsou uloženy archiválie, které sem byly v průběhu uplynulých let předány různými organizacemi při skartačním řízení, darem, či dalším způsobem, k trvalému uložení. Je skutečností, že mnohé písemné, obrazové, zvukové i jiné záznamy mající charakter archiválie, které by podle archivního zákona měly být již řadu let v péči okresního archivu, z objektivních i subjektivních důvodů v okresním archivu uloženy nejsou. Dovolím si v tomto smyslu upozornit čtenáře, že předmětem mého příspěvku jsou archiválie, které jsou ve fondech okresního archivu, mající bezprostřední význam pro historii obce Doudleby nad Orlicí a jejich využití pro badatelské a kulturně osvětové účely. Nebudu se zmiňovat o těch vzácných archivních dokumentech, o kterých je nám sice známo, ale které jsou mimo archiv. Bude naplněn cíl příspěvku zodpovězením otázky, jaké archivní materiály ve vztahu k Doudlebám nad Orlicí jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou a v kterých pramenech může případný zájemce v archivu studovat. Nelze vyčerpávajícím způsobem informovat o obsahu všech archivních fondů v rychnovském archivu, přesto bude snaha vedena aspoň k výběrové zmínce o některých druzích a typech archiválií.
Základním archivním fondem obce Doudleby nad Orlicí je jeho soubor archiválií, vedený v archivu pod názvem Archiv obce. I když obsahuje archiválie z let 1693-1945, lze bližším prostudováním jeho obsahu poznat mnohá historická fakta vážící se k obci již z 15. století. Nenahraditelným pramenem studia je gruntovní kniha Doudleb nad Orlicí, Příkaz a Vyhnánova z období 1756-1827, obsahující např. svatební smlouvy, pozůstalostní a dědické záznamy, převzetí a postoupení nemovitého majetku atd. Kniha je psána česky a je možno využít jmenný rejstřík. Zájemce může poznat posloupnost doudlebských rychtářů prakticky až do roku 1848. Prvním známým byl např. v roce 1570 Matouš Matiaske. Vznikem obce jako samosprávné jednotky v 19. století byl uveden do funkce první starosta obce, Jan Lenoch, koncem 30. let 20. století jím byl odborný učitel František Gütner. Poměrně v úplnosti a zachovalosti jsou archiválie k obyvatelům obce. Lze z nich vysledovat různé podklady již od 18. století až do r. 1939. Nelze opomenout matriky obyvatel podle čísel popisných z let 1797-1880, 1850-1857, matriku cizích osob v obci se zdržujících (1902-1938), matriku domácích obyvatel, kteří byli propuštěni ze svazku obce do jiných obcí (1852-1945), matriku cizích obyvatel přijatých k domovskému právu (1900-1947), evidenční knihy vydaných pracovních knížek (1893-1919), vydaných čeledních knížek (1870-1920), knihu potrestaných domácích obyvatel (1883-1909), knihu postrků (šupovní) a policejních dohledů (1850-1890), matriku chudých obyvatel obce a jiné. Citované knihy lze využít nejen k rodopisnému studiu, ale i k poznání zaměstnání obyvatelstva, sociálních a rodinných poměrů. Pro židovské obyvatelstvo byla v obci vedena samostatná administrativa. V archivu obce je uložena židovská gruntovní kniha (1784-1825) zahrnující přehled dědičných držitelů nemovitostí. Je skutečností, že na židovské obyvatele v obci jsou v archivu i jiné písemné památky, bohužel nejsou úplné, spíše torzovité.
Kronika obce v archivu uložena není. Knihy zápisů schůzí obecního zastupitelstva (1883-1945), obecní rady (1919-1945), jakož i některých obecních komisí, např. finanční, stavební, lesní, chudinské a jiných, především z období 1. republiky, podrobně přibližují politický a společenský život obce.
Spisová agenda obohacuje archivní dokumenty z historie obce a nelze ji pominout. Především vhodným způsobem doplňuje mnohé údaje o domácím obyvatelstvu, například ve výsledcích sčítání domů a obyvatel od roku 1857 do 1920. K tomu lze dodat, že obec Doudleby nad Orlicí měla v roce 1630 - 45 domů, 1790 - 65 domů, 1800 - 80 domů, 1834 žilo v obci 1008 křesťanů ve 102 domech a 305 židů. Ve Vyhnánově žilo v tomto roce 259 křesťanů v 38 domech a v Příkazech 125 křesťanů v 19 domech. V roce 1900 měly Doudleby nad Orlicí 1492 obyvatel ve 148 domech, Příkazy 19 domů a 163 obyvatel, Vyhnánov měl 358 obyvatel ve 44 domech. Z historického hlediska jsou zajímavé svatební smlouvy, trhové a darovací smlouvy, které jsou jednak v archivu uloženy samostatně nebo v knihách smluv bývalého Okresního soudu Kostelec nad Orlicí. V roce 1871 žilo v Doudle- bách nad Orlicí 227 židů. Kolem jejich modlitebny bývalo řetězy oddělené ghetto, na noc zavřené. Říkalo se tam Na Spáleništi.
Spisy obsahují dále například přehled o průmyslových, řemeslných, obchod- ních a zemědělských živnostech za 1. republiky, vrchnostenská povolení učit se řemeslu, doklady nejen o zaměstnání obyvatelstva, ale i nezaměstnanosti a stávkách, mnohé písemnosti o pivovaru, cukrovaru, vodních záležitostech, jako např. studních, regulaci řeky, finančním hospodaření obce atd. Zachovány jsou i tzv. trestní a přestupkové spisy, např. o pytláctví, rvačkách, hádkách a sporech mezi občany. V obecním archivu je část spisů k rodu pánů z Bubna. V roce 1562 zakoupil doudlebské zboží Mikuláš z Bubna starší (rytíř) za 21 000 kop grošů českých. V této kupní smlouvě je poprvé písemně zaznamenána existence Vyhnánova. Jak čtenář postupně poznává, historická fakta obce lze doložit uvedenými archiváliemi. Je škoda, že část z nich se do archivní péče nedostala. A tak jen neúplné archiválie vypovídají např. o způsobu přijetí petice k císaři a vyhlášení konstituce v obci (18.3.1848), kdy také vznikla v obci národní garda pod velením setníka Jana Lenocha (rozpuštěna 1851), založení a činnosti Spolku divadelních ochotníků (1850), podobně i Čtenářské besedy (založena 12.5.1865), zahájení a provozu železniční dráhy (dokumenty od r. 1874), o zavedení pravidelné pošty v Doudlebách n.O. (původně patřila obec poštou k Rychnovu nad Kněžnou, od roku 1851 k Vamberku, od r. 1884 již byl v obci poštovní úřad), o vystěhovalectví do Ameriky (od r. 1856 jsou záznamy), o zřízení telegrafu v obci (1885), o akci za vystavění kostela (od r. 1895), úporné snaze o výstavbu hřbitova (23. srpna 1903 vysvěcen), místních památkách, životě obce za 1. sv. války i protektorátu či stálého lékaře v obci (od 12. srpna 1928). Archiv obce nemůže být vševyčerpávající, přesto každý vážný zájemce o historické studium jej musí vzít v úvahu. Archiv obce doplňují účetní knihy (od r. 1791). Bohužel nepatrně je ve fondu zastoupena skupina foto a jiné dokumentace, např. plánů, typářů, tiskovin, atd.
Odděleně jsou ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou uloženy spolkové archivy, např. Hasičský sbor z období 1883-1955. V zápisech můžeme např. číst: „... dne 26. listopadu 1899 v půl deváté večer vypukl požár, který zachvátil celé panské stodoly za zámkem, jež stály rovnoběžně se silnicí Vambe-reckou. Sbor místní zúčastnil se prací záchranných nejdříve. Požár ten měl za následek, že zdejší pan hrabě Michael z Bubna a Litic dal podnět k reorganizaci sboru zdejšího...“ Pokladní kniha Sboru sice končí zápisem z roku 1955, ale vlastní činnost Sboru za 1. republiky a v období pozdějším dokumentována není. Na první - ustavující - schůzi Sboru konané 11. prosince 1880 bylo přítomno 81 mužů a Sbor započal vyvíjet zdárnou činnost. Zápisy schůzí výboru a valných hromad Hasičského sboru jsou z let 1899-1909 a kniha členů z období 1882-1894. Jiným archivním fondem je Beseda Havlíček (ustavena jako vzdělávací spolek 23. května 1897, od podzimu téhož roku se stal sdružením politickým), jenž má uchovány písemnosti z let 1897-1903. Spolek pro ochranu českých menšin Národní jednota severočeská v Doudlebách nad Orlicí byl založen 9. dubna 1899 přítomnými 40ti členy, ale již o 10 let později měl členů 142. Písemnosti NJS jsou z období 1899-1923. Všeodborové sdružení křesťanského dělnictva v Doudlebách n. O. má v archivu uloženu pouze knihu o schůzích z let 1910-1912.
Záložna Kampelička byla v obci založena v roce 1901. Její archivní fond je úplný a zahrnuje zápisy schůzí představenstva za období 1901-1952, valných hromad 1902-1949, dozorčí rady 1901-1950, knihu činovníků záložny 1902-1952, knihy členů 1901-1952 a knihy účetních závěrek 1901-1952. Kampelička především sloužila k poskytování peněz k provozování hospodářské činnosti a živností, jakož i úsporám členů.
V roce 1887 byl v obci založen Rybářský spolek (1899 zanikl), 1899 vznikl TJ Sokol, 1926 (24. dubna) ustaveno stavební družstvo, které vykoupilo některé pozemky a vystavělo 20 domků. Archiválie těchto spolků i jiných korporací, o kterých již byla zmínka, a dokumenty z určitých období se v archivu samostatně nevyskytují, nebyly dalšími organizacemi do archivu uloženy. Případné studium k poznání historie těchto spolků je sice možné, ale je časově náročnější a drobné informace se musí vyhledávat z archiválií jiných fondů, tiskovin a pod.
Rozhodnutím vlády ČSR z 19. června 1931 byla obec Doudleby nad Orlicí povýšena na městys. Písemný doklad je uložen ve fondu obce v rychnovském archivu. Rozhodnutí Parlamentu České republiky z 16.2.1999 o udělení znaku obce a praporu je dosud uloženo na Obecním úřadu v Doudlebách nad Orlicí.
K hospodářským fondům náleží kromě Agrochemického podniku Doudleby nad Orlicí z let 1974-1997 fond Jednotného zemědělského družstva z období 1956-1974. Archiválie jsou prakticky úplné a vedle knih zápisů členských schůzí a schůzí představenstva obsahují různé smlouvy, právní listiny, majetek členů družstva atd.
Samostatným archivním fondem, který obsahuje dokumenty života obce z období 1945-1990, je Místní národní výbor. Jsou v něm uloženy např. knihy zápisů schůzí pléna (1945-1990), rady (1945-1990), odborných komisí (1952-1990), příkladně výstavby, školství, zdravotní, obchodní, finanční apod. Z vybraných archiválií tohoto fondu se zmiňuji o odsunu německého obyvatelstva (1945-1947), živnostech (1945-1948), soupisech hospodářského zvířectva v celém období, slučování obcí, spolkové agendě, židovské synagoze, volbách a jejich výsledcích, pozemkové reformě, finančním hospodaření, kulturních památkách, státním občanství, účetních knihách. Do tohoto období lze zařadit i Místní osvětovou radu (1945-1949), která v dané době zajišťovala kulturní a osvětový život v obci. Po ukončení činnosti MNV v roce 1990 jsou do archivu postupně přebírány archiválie obecního úřadu.
Dalším archivním fondem je škola. Archiválie obsahují mimo jiné 5 školních kronik (v časovém rozmezí 1833-1991), matriku dětí školou povinných, knihu cti žáků (1838-1869), knihu hanby žáků (1838-1873), knihy konferenčních protokolů učitelského sboru (od r. 1886), údaje o učitelích (od r. 1915), vyučování cizím jazykům, zájmovou činnost dětí. Obsahově je zajímavá korespondence dětí s těmi učiteli, kteří byli povoláni do bojů 1. sv. války. Mnohé písemné záznamy vypovídají o škole té doby. Z uvedených a dalších archiválií lze zpracovat vcelku soubornou historii školství v obci. Doudlebské děti chodily až do r. 1788 do školy v Kostelci nad Orlicí. V roce 1788 byla vystavěna Doudlebách nad Orlicí první škola. Škola byla jednotřídní a navštěvovaly ji děti z Doudleb, Vyhnánova a Příkaz. Úřední komise ke stavbě školy jednala 10. srpna 1787 a o rok později se v obci vyučovalo. Prvním učitelem se stal Ant. Vejr z Náchoda. Vyučování se postupně rozšiřovalo, v roce 1856 do 2 tříd, 1880 do 3 tříd (299 žáků), krátce nato do 4 tříd. Na pětitřídní byla škola rozšířena provedenou reorganizací na počátku r. 1908, na šestitřídní v r. 1911 a v r. 1917 na sedmitřídní. Nová školní budova byla otevřena 8. září 1879 nákladem 17 000 zlatých. Tato školní budova sloužila až do r. 1912, kdy byla postavena budova nová. K podrobnějšímu poznání školní problematiky lze využít i fond Místní školní rady (1875-1949). Obsahuje především cenné dokumenty ke školnímu vyučování, o dětech i učitelích i vztahu obce ke škole.
Uvedené samostatné archivní fondy nepodávají úplný obraz ze života obce. Mnohé důležité údaje najde zájemce o studium a poznání v jiných archivních fondech, kam Doudleby nad Orlicí spádově náležely. Například k dějinám řemesel v cechovních knihách měst Vamberka, Kostelce nad Orlicí, Rychnova nad Kněžnou i Týniště nad Orlicí (např. cech řeznický, soukenický, krejčovský, truhlářský atd.). U některých řemesel jsou zachovány knihy od 15. století a jsou v nich záznamy o cechovních mistrech, tovaryších a učednících z Doudleb nad Orlicí. V odvětví státní správy a samosprávy lze nalézt četné informace ve vztahu k Doudlebám nad Orlicí ve fondu Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou z období 1850-1945, např. o občanství, vystěhovalectví do Ameriky a některých dalších států v západní Evropě, ale i Ruska. Tento fond obsahuje četné archiválie policejního, požárního, vojenského charakteru, stavební dokumentace (i před r. 1850), matriční agendy, povolení soukromého podnikání atd. Podobně ve věcech, které později rozhodoval a projednával Okresní národní výbor v Rychnově nad Kněžnou (1945-1990), lze tyto skutečnosti nalézt v jeho agendě.
Ve fondu Okresního zastupitelství Kostelec nad Orlicí (1865-1928), které mělo mimo jiné působnost ve věcech sociálního, hospodářského, zdravotního charakteru, lze rovněž zjistit řadu závažných informací k Doudlebám n.O. Pro dějiny obce je rovněž mimořádný obsah fondu Okresního soudu Kostelec nad Orlicí (1850-1949), kam obec náležela. Mnohá soudní rozhodnutí (rozsudky, usnesení, schválení dohod rozličného zaměření) jsou doudlebská. Jde mimo jiné např. o pozůstalostní, majetkové, dědické záležitosti, kupní, darovací a dlužní spisy, sirotčí záležitosti, exekuční rozhodnutí, svéprávnost, lichvu, prohlášení za mrtva (především v době válek), mapový materiál atd.
Doudleby nad Orlicí nebyly svou katolickou farností, patřily do farního obvodu Kostelec nad Orlicí. Proto také archiválie a informace z oblasti církevního života najdeme ve fondu kosteleckého děkanství. Jedná se především o archiválie vypovídající o ohláškách služeb Božích, církevní svátky a úkony, biřmování, protokoly a ohlášky snoubenců (1797-1949), vyučování náboženství, matriční agendu atd. I fondy nemocnic Rychnov nad Kněžnou a Opočna obsahují četné písemné informace o obyvatelích Doudleb n. O. (přehled ošetřovaných, léčených, opero- vaných, porodů apod.). Mnozí studenti gymnázií v Kostelci nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou, středních a odborných škol v Kostelci nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou, v Dobrušce, v Opočně přicházeli do uvedených škol z Doudleb nad Orlicí. Archiválie těchto škol lze využít k poznání vzdělanosti doudlebských obyvatel.
V neposlední řadě je nutné se zmínit o regionálních tiskovinách, které jsou v rychnovském archivu k dispozici. Jedná se především o Posel z Podhoří (týdeník 1886 - 1945), Jiskru Rychnovska, Orlické noviny, Orlický týdeník, Orlické proudy a jiné. Zde byly zveřejňovány informace ze spolkového, politického, společenského i hospodářského života. Například v č. 29 z r. 1902 jsou údaje o židovském obyvatelstvu z Doudleb n. O., v č. 20 z r. 1905 o doudlebském cukrovaru, v č. 5 a 19 z r. 1925 o historických nálezech v obci, v č. 34 z r. 1930 popis a historie obce apod.
Nebylo cílem podat podrobný a vyčerpávající rozbor archiválií, které jsou uloženy v různých archivních fondech Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou (rozsah příspěvku byl omezen). Autorovou snahou bylo ukázat, že obec Doudleby nad Orlicí má svou bohatou historii, kterou lze doložit mnohými archivními dokumenty a především navést možné zájemce o studium k četným archiváliím, vypovídajícím o společenských, politických, hospodářských, kulturních faktech a událostech v obci. Pracovníci Státního okresního archivu každého zájemce o poznání historie Doudleb nad Orlicí přivítají a předloží archivní materiály ke studiu.