Horní menu

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Městys > Publikace k výročí > Kroniky Doudleb n.O.

Kroniky Doudleb nad Orlicí

Snaha uchovat informace o dění, jehož jsou lidé účastníky či svědky, je spjata již se vznikem nejjednodušších typů písma. Záznamy mívaly různou podobu i obsah a postupně byly zdokonalovány. Pro jejich určitou formu se v českém jazyce vžila pojmenování letopis, pamětní kniha, pamětnice či kronika. Posledně uvedené slovo má původ ve středověké latině, která tehdejší obvyklý projev historických záznamů pojmenovávala slovem chronica, odvozeným z řeckého pojmu chronika (věci časové), jehož základem bylo slovo chronos - čas.
Kroniky se řadí mezi historické vyprávěcí prameny, jsou jejich nejvyspělejším typem a prošly vývojem i proměnami v jednotlivých obdobích. Ve středověku je vedli především duchovní. Se vznikem a rozvojem měst kronikáři městští. Události na venkově zapisovali moudří, vzdělaní a vážení občané.
Rostoucí počet lidových kronikářů a farních kronik byl jedním z podnětů pro správní orgány, aby se těmito otázkami také začaly zabývat. Po určitém váhání vyšlo v roce 1835 s účinností od 1. ledna 1836 nařízení o založení a vedení pamětních knih ve všech městech a obcích trhových, významnějších vesnicích a na farních úřadech. Zároveň byl podán výklad o formě a obsahu kronik. Po vzniku Československé republiky bylo v roce 1920 uloženo vedení obecní pamětní knihy v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zákon platí dodnes, jeho provádění usměrnila vládní nařízení z roku 1921 a 1932. Směrnice z roku 1940 vyžadovala soustředění kronik v okresních archivech a předání do státních archivů. Provoláním z května 1945 byli kronikáři vyzváni, aby doplnili záznamy za období od Mnichovského diktátu. Vedení kronik v pozdějších letech vycházelo ze směrnice Ministerstva informací a osvěty z roku 1950 a Ministerstva školství a kultury z roku 1956. Po listopadu 1989 přisoudil zákon péči o kroniky obcím. Na pomoc kronikářům byla vydána řada pomůcek (1) a probíhají pravidelná pracovní setkání (2).
Zájemce o historii Doudleb nad Orlicí má v současnosti k dispozici kromě archivních dokumentů a literatury též kroniku školy, Pionýrské organizace ZDŠ, mateřské školy, knihovny, klubu důchodců, výňatky ze Zámecké kroniky, kroniku Brigády socialistické práce Agrochemického podniku a obecní kroniku.
Kniha památní je označení nejstarší školní kroniky založené roku 1833 a vedené do roku 1912. Zachycuje nejen události školního života (i z doby před založením kroniky), ale též dění v obci, významné události monarchie a návštěvy důležitých osobností.
Druhá kniha má název Pamětní kniha šestitřídní obecné školy v Doudlebách. Zachycuje období od roku 1913 do roku 1940 a od r. 1945 do roku 1961. Zápisy z let 1941-1945 obsahuje zvláštní kniha založená podle výnosu z 6.12.1940. V další knize nazvané Školní kronika jsou záznamy z let 1960-1961 až 1990-1991. V obecné podobě se zápisy shodují s první knihou, vedli je učitelé, řídící učitel, či ředitel školy.

Kroniky


Život pionýrské skupiny zachycuje její kronika z let 1980-1987. Poskytuje pohled nejen na strukturu a složení PS, ale i na různorodou činnost zájmovou, politickovýchovnou, na účast a výsledky v celostátních soutěžích v průběhu uvedených let. Je také bohatě dokumentována fotografiemi, výstřižky a kresbami. Ve vedení se vystřídaly dvě kronikářky.
V současné době vede škola především obrazovou kroniku školního života.
Zřízením mateřské školy a školním rokem 1946-1947 začíná kronika mateřské školy, dovedená ve dvou knihách do současnosti. Zachycuje změny v umístění a vybavení, počty dětí a tříd, jména učitelek a ředitelek, průběh školních roků a aktivity dětí, jejich zdravotní stav, podíl a účast školy na významných výročích a oslavách, spolupráci s národním výborem, později obecním úřadem, patronátním závodem, s rodiči, návštěvy kontrolních orgánů, studentek pedagogických škol i jejich vyjádření k chodu školy. Záznamy psaly ředitelky školy.
Kronika místní knihovny zahrnuje léta 1972-1989, vedly ji vedoucí knihovny B. Baránková a od r. 1986 L. Libotovská. Tvoří ji jednotlivé listy formátu A3 s početnou fotografickou i jinou dokumentací. Obsahuje roční i pětiletý plán činnosti a jejich hodnocení. Zachycuje nejen vlastní působení (statistika knih, čtenářů, výpůjček), ale i četné besedy či vystoupení významných představitelů uměleckých kruhů celostátního i regionálního charakteru v knihovně, ve škole nebo v zámku a různorodou aktivitu pracovnic knihovny mezi žáky školy i místními občany. Je možné se dozvědět i mnohé z historie knihovny (umístění, výstavba současných místností, získání titulu vzorná lidová knihovna). Kroniku doplňují samostatné zápisy čtenářského kroužku žáků místní školy z let 1988-1990.
Od založení Klubu důchodců v roce 1983 je jeho bohatá činnost také zaznamenávána v kronice. První kronikářkou byla R.Teplá, od r. 1993 M. Kopsová. V kronice je doložena pestrá celoroční klubová činnost (schůzky, besedy, poznávací zájezdy, návštěvy divadel, oslavy narozenin, výroční schůze) a je dokumentována obrazovým materiálem.
Místní organizace TJ Sokol začala po obnovení vést novou kroniku, neboť dřívější se jí nepodařilo dosud objevit.
V Koďouskově Monografii Doudleb, ale též v jiných informačních zdrojích, je uváděna zámecká kronika. Její úvodní část, psaná kandidátem učitelství J.P.Přibíkem, objasňuje dobu i příčiny založení zámecké kroniky v r. 1833. České zápisy byly vystřídány německými na základě již zmíněného nařízení z r. 1835. Některé výňatky z kroniky uvádí ve III. oddělení Monografie Doudleb V. Koďousek. Umístění kroniky již řadu let není známo, je pravděpodobné, že se nachází ve fondech Státního oblastního archivu v Zámrsku.
V zápisech obecní kroniky je zmínka o pamětní knize na doudlebském nádraží. Nepodařilo se nám zatím o ní nic bližšího zjistit.
Kronika Brigády socialistické práce Agrochemického podniku zahrnuje léta 1976-1987. Velmi stručně jsou charakterizována léta 1981-1986. Kromě složení brigády, jejího vedoucího a ručitelů, se v ní dozvíme o závazcích v jednotlivých letech, jejich plnění, besedách, branných sportovních hrách, zájezdech a dalším dění. Činnost je dokumentována početnými fotografiemi. Kronikář není uveden.
Kronika Doudleb nad Orlicí je v současnosti zapisována do šesté knihy. První z nich nese název Pamětní kniha obce Doudleb nad Orlicí. Má 372 rukou psaných stran a je dovedena do roku 1969. Úvodní vyznání o důležitosti historie pro český národ i obec je ze srpna 1904. Retrospektivní pohled na původ jména obce a její majitele až po rod z Bubna a Litic má název Staré dějiny. Další část má nápis Století devatenácté a závažné události jsou v ní uvedeny příslušnými roky. Na ni navazuje oddíl Století dvacáté. Poměrně stručný záznam zachycuje dění do 1. sv. války, která je rozvedena již podrobněji. Od r. 1919 je text členěn podle měsíců a obsahuje výsledky jednotlivých politických stran z různých typů voleb, jména členů zastupitelstva i rady, závažné události politického, hospodářského, sociálního, kulturního a společenského rázu v rozdílných proporcích. Časté jsou záznamy významných či vzácných návštěv s podpisy. Text je doveden do roku 1937 a podle pozdějšího záznamu kronikáře jej prováděl tajemník obce V. Škop. Povaha písma v počátečních letech vedení kroniky však dokládá, že se před ním vystřídali dva zapisovatelé (do r. 1903, do r. 1914).
Zápisy z let 1938-1955 mají poněkud složitou historii, kterou na stránkách 174 a 243 objasnil kronikář J. Václavík. Zjednodušeně řečeno, kronika jím byla zpětně dopsána podle záznamů a dokladů, které si vedl z vlastního zájmu. Od r. 1965 vedl kroniku V. Rozinek.
Další knihy jsou označeny názvem Kronika Doudleb nad Orlicí. Druhá zahrnuje léta 1970-1974, třetí 1975-1980. Čtvrtá 1980-1990. V letech 1985-1990 ji vedla B. Baránková, vedoucí místní knihovny, v roce 1990 několik měsíců J. Pro- cházková. Všechny tři knihy jsou psány strojem po obou stranách listů, od roku 1975 byly zápisy schvalovány školskou a kulturní komisí. Velkou pozornost věnují zápisy významným výročím vnitřního i mezinárodního charakteru, jejich oslavám v obci, volbám různých stupňů, složení a jednání národního výboru, podnikům průmyslové i zemědělské výroby, ZDŠ, veřejným a kulturním akcím, činnosti a výročním schůzím společenských organizací, životní úrovni obyvatelstva, charakteru počasí a jeho zvlášť mimořádným jevům. Najdeme v nich i kresby některých, dnes už neexistujících, domů. Zápisy od r. 1985 jsou graficky výrazně členěny, mají obdobnou strukturu, v úvodu roku je pohled na události ve světě i u nás, jsou však stručnější. V záznamu roku 1989 je úvaha Jak jsme žili, v níž kronikářka vyslovila trvale platnou myšlenku o různosti pohledů na uplynulé období podle postavení a úlohy občana ve společnosti. K zápisům kroniky z let 1970-1989 je v archivu ke kronice dokumentace, kterou z velké části tvoří novinové výstřižky.
Pátá kniha kroniky zahrnuje léta 1991-1996 a psala ji rukou V. Dolanská. Její strukturu tvoří: 1) Zprávy obecního úřadu (sčítání lidu, jednání obecní rady a zastupitelstva, rozpočet). 2) Hospodářská a sociální problematika (Perla, privatizace v obci, změny v zemědělském družstvu, růst spotřebních cen). 3) Životní prostředí. 4) Základní škola. 5) Knihovna. 6) Z historie a současnosti. 7) Zajímavosti, zvyky, přísloví, pověsti. 8) Počasí. 9) Společenská kronika. Zápisy z roku 1995 a 1996 jsou v porovnání s předcházejícími mnohem stručnější.
Od roku 1997 je vedena šestá kniha obecní kroniky. Její struktura a obsah vychází z brožury Na pomoc začínajícím kronikářům (pozn. 1). V úvodu obsahuje rozhodnutí obecního zastupitelstva o kronikáři (od 1.1.1997 Jan Kaplan) a letopisecké komisi (L. Jeništová, Jiří Kaplan, T. Zemánek) a informaci o vedení dokumentace ke kronice (D3 - plakáty, letáky, pozvánky, drobné tisky, mapy, plány; D4 - novinové výstřižky; D8 - různé dokumenty o životě obce, zápisy ze zasedání OR a OZ). Na ně navazují životopisy kronikáře a členů letopisecké komise, která schvaluje roční zápisy. Strukturu tvoří kapitoly: 1) Průběh počasí, změny přírodního prostředí. 2) Obyvatelstvo. 3) Politický a veřejný život. 4) Hospodářský život. 5) Úprava obce, doprava, spoje, změny životního prostředí. 6) Péče o obyvatelstvo. 7) Školství a kultura. 8) Sportovní činnost. Kronika je psána rukou dokumentním inkoustem, jednotlivé kapitoly jsou uváděny nadpisem a jednoduchou kresbou se vztahem k obsahu kapitoly. Orientaci usnadňují poznámky na volném vnějším okraji. Za roky 1997 a 1998 jsou zápisy schváleny letopiseckou komisí.
Kroniky školy do roku 1991, kronika PO a Kronika BSP Agrochemického podniku jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou, ostatní u institucí a organizací, které je vedou.


Poznámky:

1. Kouba, J.: Na pomoc začínajícím kronikářům. Praha 1996
2. V roce 1997 bylo setkání kronikářů okresu Rychnov nad Kněžnou na zámku v Doudlebách nad Orlicí, v r. 1998 v Opočně.

Podle doporučení Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou je od roku 1999 veden za ročním zápisem abecední rejstřík s uvedením příslušných stránek. Pro zápisy z dřívějších let byl pro jednotlivé roky a odpovídající stránky kroniky vypracován stručný přehled zachycených událostí. Od roku 1997 je veden obdobný přehled pro jednotlivé skupiny písemností dokumentace ke kronice. Pro roky předcházející bude připraven do konce r. 2003. Od roku 1999 zachycuje významné události v obci videozáznam. Počínaje rokem 2002 je záznam kroniky v sedmé knize.