Horní menu

Kalendář pro Lenu

P Ú S Č P S N
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10
10.2.2024 Masopustní průvod
11
12 13 14 15 16
16.2.2024 Sokolský ples
17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 1 2 3

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10
10.2.2024 Masopustní průvod
11
12 13 14 15 16
16.2.2024 Sokolský ples
16.2.2024 Sokolský ples
17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27
27.2.2024 Počteníčko pro děti
28 29 1 2 3

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Městys > Publikace k výročí > Doudleby n.O. v archiváliích Státního okresního archivu v Rychnově n.K.

Doudleby nad Orlicí v archiváliích Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou

„V dějinách předků čítati se nezdráhej, neb v nich najdeš bez práce co jiní s velkou pílí sebrali a z nich poznáš ctnosti dobrých a nepravosti zlých, života lidského rozličné příběhy a v nich věci proměny.“

Citací slov byzantského císaře Basileiose I. Makedonského z 9. století uvádí neznámý občan obce Doudleby nad Orlicí své historické poznámky k využití pro zápis do pamětní knihy obce. Záznam byl učiněn počátkem 20. let a já jsem si dovolil rovněž tato slova využít. Proč? Jednak jsou pravdivá, i když vyžadují osobní zanícení a přirozený vztah k poznání historie v různých oblastech, ale také proto, že částečně předurčují laický názor na pracovní činnost archivářů s využitím mnohých archivních dokumentů archivní instituce.
Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou podle archivního zákona č. 97/74 Sb. § 18 a, odst. 3 pečuje o archiválie, tyto odborně zpracovává a využívá. V našem archivu jsou uloženy archiválie, které sem byly v průběhu uplynulých let předány různými organizacemi při skartačním řízení, darem, či dalším způsobem, k trvalému uložení. Je skutečností, že mnohé písemné, obrazové, zvukové i jiné záznamy mající charakter archiválie, které by podle archivního zákona měly být již řadu let v péči okresního archivu, z objektivních i subjektivních důvodů v okresním archivu uloženy nejsou. Dovolím si v tomto smyslu upozornit čtenáře, že předmětem mého příspěvku jsou archiválie, které jsou ve fondech okresního archivu, mající bezprostřední význam pro historii obce Doudleby nad Orlicí a jejich využití pro badatelské a kulturně osvětové účely. Nebudu se zmiňovat o těch vzácných archivních dokumentech, o kterých je nám sice známo, ale které jsou mimo archiv. Bude naplněn cíl příspěvku zodpovězením otázky, jaké archivní materiály ve vztahu k Doudlebám nad Orlicí jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou a v kterých pramenech může případný zájemce v archivu studovat. Nelze vyčerpávajícím způsobem informovat o obsahu všech archivních fondů v rychnovském archivu, přesto bude snaha vedena aspoň k výběrové zmínce o některých druzích a typech archiválií.
Základním archivním fondem obce Doudleby nad Orlicí je jeho soubor archiválií, vedený v archivu pod názvem Archiv obce. I když obsahuje archiválie z let 1693-1945, lze bližším prostudováním jeho obsahu poznat mnohá historická fakta vážící se k obci již z 15. století. Nenahraditelným pramenem studia je gruntovní kniha Doudleb nad Orlicí, Příkaz a Vyhnánova z období 1756-1827, obsahující např. svatební smlouvy, pozůstalostní a dědické záznamy, převzetí a postoupení nemovitého majetku atd. Kniha je psána česky a je možno využít jmenný rejstřík. Zájemce může poznat posloupnost doudlebských rychtářů prakticky až do roku 1848. Prvním známým byl např. v roce 1570 Matouš Matiaske. Vznikem obce jako samosprávné jednotky v 19. století byl uveden do funkce první starosta obce, Jan Lenoch, koncem 30. let 20. století jím byl odborný učitel František Gütner. Poměrně v úplnosti a zachovalosti jsou archiválie k obyvatelům obce. Lze z nich vysledovat různé podklady již od 18. století až do r. 1939. Nelze opomenout matriky obyvatel podle čísel popisných z let 1797-1880, 1850-1857, matriku cizích osob v obci se zdržujících (1902-1938), matriku domácích obyvatel, kteří byli propuštěni ze svazku obce do jiných obcí (1852-1945), matriku cizích obyvatel přijatých k domovskému právu (1900-1947), evidenční knihy vydaných pracovních knížek (1893-1919), vydaných čeledních knížek (1870-1920), knihu potrestaných domácích obyvatel (1883-1909), knihu postrků (šupovní) a policejních dohledů (1850-1890), matriku chudých obyvatel obce a jiné. Citované knihy lze využít nejen k rodopisnému studiu, ale i k poznání zaměstnání obyvatelstva, sociálních a rodinných poměrů. Pro židovské obyvatelstvo byla v obci vedena samostatná administrativa. V archivu obce je uložena židovská gruntovní kniha (1784-1825) zahrnující přehled dědičných držitelů nemovitostí. Je skutečností, že na židovské obyvatele v obci jsou v archivu i jiné písemné památky, bohužel nejsou úplné, spíše torzovité.
Kronika obce v archivu uložena není. Knihy zápisů schůzí obecního zastupitelstva (1883-1945), obecní rady (1919-1945), jakož i některých obecních komisí, např. finanční, stavební, lesní, chudinské a jiných, především z období 1. republiky, podrobně přibližují politický a společenský život obce.
Spisová agenda obohacuje archivní dokumenty z historie obce a nelze ji pominout. Především vhodným způsobem doplňuje mnohé údaje o domácím obyvatelstvu, například ve výsledcích sčítání domů a obyvatel od roku 1857 do 1920. K tomu lze dodat, že obec Doudleby nad Orlicí měla v roce 1630 - 45 domů, 1790 - 65 domů, 1800 - 80 domů, 1834 žilo v obci 1008 křesťanů ve 102 domech a 305 židů. Ve Vyhnánově žilo v tomto roce 259 křesťanů v 38 domech a v Příkazech 125 křesťanů v 19 domech. V roce 1900 měly Doudleby nad Orlicí 1492 obyvatel ve 148 domech, Příkazy 19 domů a 163 obyvatel, Vyhnánov měl 358 obyvatel ve 44 domech. Z historického hlediska jsou zajímavé svatební smlouvy, trhové a darovací smlouvy, které jsou jednak v archivu uloženy samostatně nebo v knihách smluv bývalého Okresního soudu Kostelec nad Orlicí. V roce 1871 žilo v Doudle- bách nad Orlicí 227 židů. Kolem jejich modlitebny bývalo řetězy oddělené ghetto, na noc zavřené. Říkalo se tam Na Spáleništi.
Spisy obsahují dále například přehled o průmyslových, řemeslných, obchod- ních a zemědělských živnostech za 1. republiky, vrchnostenská povolení učit se řemeslu, doklady nejen o zaměstnání obyvatelstva, ale i nezaměstnanosti a stávkách, mnohé písemnosti o pivovaru, cukrovaru, vodních záležitostech, jako např. studních, regulaci řeky, finančním hospodaření obce atd. Zachovány jsou i tzv. trestní a přestupkové spisy, např. o pytláctví, rvačkách, hádkách a sporech mezi občany. V obecním archivu je část spisů k rodu pánů z Bubna. V roce 1562 zakoupil doudlebské zboží Mikuláš z Bubna starší (rytíř) za 21 000 kop grošů českých. V této kupní smlouvě je poprvé písemně zaznamenána existence Vyhnánova. Jak čtenář postupně poznává, historická fakta obce lze doložit uvedenými archiváliemi. Je škoda, že část z nich se do archivní péče nedostala. A tak jen neúplné archiválie vypovídají např. o způsobu přijetí petice k císaři a vyhlášení konstituce v obci (18.3.1848), kdy také vznikla v obci národní garda pod velením setníka Jana Lenocha (rozpuštěna 1851), založení a činnosti Spolku divadelních ochotníků (1850), podobně i Čtenářské besedy (založena 12.5.1865), zahájení a provozu železniční dráhy (dokumenty od r. 1874), o zavedení pravidelné pošty v Doudlebách n.O. (původně patřila obec poštou k Rychnovu nad Kněžnou, od roku 1851 k Vamberku, od r. 1884 již byl v obci poštovní úřad), o vystěhovalectví do Ameriky (od r. 1856 jsou záznamy), o zřízení telegrafu v obci (1885), o akci za vystavění kostela (od r. 1895), úporné snaze o výstavbu hřbitova (23. srpna 1903 vysvěcen), místních památkách, životě obce za 1. sv. války i protektorátu či stálého lékaře v obci (od 12. srpna 1928). Archiv obce nemůže být vševyčerpávající, přesto každý vážný zájemce o historické studium jej musí vzít v úvahu. Archiv obce doplňují účetní knihy (od r. 1791). Bohužel nepatrně je ve fondu zastoupena skupina foto a jiné dokumentace, např. plánů, typářů, tiskovin, atd.
Odděleně jsou ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou uloženy spolkové archivy, např. Hasičský sbor z období 1883-1955. V zápisech můžeme např. číst: „... dne 26. listopadu 1899 v půl deváté večer vypukl požár, který zachvátil celé panské stodoly za zámkem, jež stály rovnoběžně se silnicí Vambe-reckou. Sbor místní zúčastnil se prací záchranných nejdříve. Požár ten měl za následek, že zdejší pan hrabě Michael z Bubna a Litic dal podnět k reorganizaci sboru zdejšího...“ Pokladní kniha Sboru sice končí zápisem z roku 1955, ale vlastní činnost Sboru za 1. republiky a v období pozdějším dokumentována není. Na první - ustavující - schůzi Sboru konané 11. prosince 1880 bylo přítomno 81 mužů a Sbor započal vyvíjet zdárnou činnost. Zápisy schůzí výboru a valných hromad Hasičského sboru jsou z let 1899-1909 a kniha členů z období 1882-1894. Jiným archivním fondem je Beseda Havlíček (ustavena jako vzdělávací spolek 23. května 1897, od podzimu téhož roku se stal sdružením politickým), jenž má uchovány písemnosti z let 1897-1903. Spolek pro ochranu českých menšin Národní jednota severočeská v Doudlebách nad Orlicí byl založen 9. dubna 1899 přítomnými 40ti členy, ale již o 10 let později měl členů 142. Písemnosti NJS jsou z období 1899-1923. Všeodborové sdružení křesťanského dělnictva v Doudlebách n. O. má v archivu uloženu pouze knihu o schůzích z let 1910-1912.
Záložna Kampelička byla v obci založena v roce 1901. Její archivní fond je úplný a zahrnuje zápisy schůzí představenstva za období 1901-1952, valných hromad 1902-1949, dozorčí rady 1901-1950, knihu činovníků záložny 1902-1952, knihy členů 1901-1952 a knihy účetních závěrek 1901-1952. Kampelička především sloužila k poskytování peněz k provozování hospodářské činnosti a živností, jakož i úsporám členů.
V roce 1887 byl v obci založen Rybářský spolek (1899 zanikl), 1899 vznikl TJ Sokol, 1926 (24. dubna) ustaveno stavební družstvo, které vykoupilo některé pozemky a vystavělo 20 domků. Archiválie těchto spolků i jiných korporací, o kterých již byla zmínka, a dokumenty z určitých období se v archivu samostatně nevyskytují, nebyly dalšími organizacemi do archivu uloženy. Případné studium k poznání historie těchto spolků je sice možné, ale je časově náročnější a drobné informace se musí vyhledávat z archiválií jiných fondů, tiskovin a pod.
Rozhodnutím vlády ČSR z 19. června 1931 byla obec Doudleby nad Orlicí povýšena na městys. Písemný doklad je uložen ve fondu obce v rychnovském archivu. Rozhodnutí Parlamentu České republiky z 16.2.1999 o udělení znaku obce a praporu je dosud uloženo na Obecním úřadu v Doudlebách nad Orlicí.
K hospodářským fondům náleží kromě Agrochemického podniku Doudleby nad Orlicí z let 1974-1997 fond Jednotného zemědělského družstva z období 1956-1974. Archiválie jsou prakticky úplné a vedle knih zápisů členských schůzí a schůzí představenstva obsahují různé smlouvy, právní listiny, majetek členů družstva atd.
Samostatným archivním fondem, který obsahuje dokumenty života obce z období 1945-1990, je Místní národní výbor. Jsou v něm uloženy např. knihy zápisů schůzí pléna (1945-1990), rady (1945-1990), odborných komisí (1952-1990), příkladně výstavby, školství, zdravotní, obchodní, finanční apod. Z vybraných archiválií tohoto fondu se zmiňuji o odsunu německého obyvatelstva (1945-1947), živnostech (1945-1948), soupisech hospodářského zvířectva v celém období, slučování obcí, spolkové agendě, židovské synagoze, volbách a jejich výsledcích, pozemkové reformě, finančním hospodaření, kulturních památkách, státním občanství, účetních knihách. Do tohoto období lze zařadit i Místní osvětovou radu (1945-1949), která v dané době zajišťovala kulturní a osvětový život v obci. Po ukončení činnosti MNV v roce 1990 jsou do archivu postupně přebírány archiválie obecního úřadu.
Dalším archivním fondem je škola. Archiválie obsahují mimo jiné 5 školních kronik (v časovém rozmezí 1833-1991), matriku dětí školou povinných, knihu cti žáků (1838-1869), knihu hanby žáků (1838-1873), knihy konferenčních protokolů učitelského sboru (od r. 1886), údaje o učitelích (od r. 1915), vyučování cizím jazykům, zájmovou činnost dětí. Obsahově je zajímavá korespondence dětí s těmi učiteli, kteří byli povoláni do bojů 1. sv. války. Mnohé písemné záznamy vypovídají o škole té doby. Z uvedených a dalších archiválií lze zpracovat vcelku soubornou historii školství v obci. Doudlebské děti chodily až do r. 1788 do školy v Kostelci nad Orlicí. V roce 1788 byla vystavěna Doudlebách nad Orlicí první škola. Škola byla jednotřídní a navštěvovaly ji děti z Doudleb, Vyhnánova a Příkaz. Úřední komise ke stavbě školy jednala 10. srpna 1787 a o rok později se v obci vyučovalo. Prvním učitelem se stal Ant. Vejr z Náchoda. Vyučování se postupně rozšiřovalo, v roce 1856 do 2 tříd, 1880 do 3 tříd (299 žáků), krátce nato do 4 tříd. Na pětitřídní byla škola rozšířena provedenou reorganizací na počátku r. 1908, na šestitřídní v r. 1911 a v r. 1917 na sedmitřídní. Nová školní budova byla otevřena 8. září 1879 nákladem 17 000 zlatých. Tato školní budova sloužila až do r. 1912, kdy byla postavena budova nová. K podrobnějšímu poznání školní problematiky lze využít i fond Místní školní rady (1875-1949). Obsahuje především cenné dokumenty ke školnímu vyučování, o dětech i učitelích i vztahu obce ke škole.
Uvedené samostatné archivní fondy nepodávají úplný obraz ze života obce. Mnohé důležité údaje najde zájemce o studium a poznání v jiných archivních fondech, kam Doudleby nad Orlicí spádově náležely. Například k dějinám řemesel v cechovních knihách měst Vamberka, Kostelce nad Orlicí, Rychnova nad Kněžnou i Týniště nad Orlicí (např. cech řeznický, soukenický, krejčovský, truhlářský atd.). U některých řemesel jsou zachovány knihy od 15. století a jsou v nich záznamy o cechovních mistrech, tovaryších a učednících z Doudleb nad Orlicí. V odvětví státní správy a samosprávy lze nalézt četné informace ve vztahu k Doudlebám nad Orlicí ve fondu Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou z období 1850-1945, např. o občanství, vystěhovalectví do Ameriky a některých dalších států v západní Evropě, ale i Ruska. Tento fond obsahuje četné archiválie policejního, požárního, vojenského charakteru, stavební dokumentace (i před r. 1850), matriční agendy, povolení soukromého podnikání atd. Podobně ve věcech, které později rozhodoval a projednával Okresní národní výbor v Rychnově nad Kněžnou (1945-1990), lze tyto skutečnosti nalézt v jeho agendě.
Ve fondu Okresního zastupitelství Kostelec nad Orlicí (1865-1928), které mělo mimo jiné působnost ve věcech sociálního, hospodářského, zdravotního charakteru, lze rovněž zjistit řadu závažných informací k Doudlebám n.O. Pro dějiny obce je rovněž mimořádný obsah fondu Okresního soudu Kostelec nad Orlicí (1850-1949), kam obec náležela. Mnohá soudní rozhodnutí (rozsudky, usnesení, schválení dohod rozličného zaměření) jsou doudlebská. Jde mimo jiné např. o pozůstalostní, majetkové, dědické záležitosti, kupní, darovací a dlužní spisy, sirotčí záležitosti, exekuční rozhodnutí, svéprávnost, lichvu, prohlášení za mrtva (především v době válek), mapový materiál atd.
Doudleby nad Orlicí nebyly svou katolickou farností, patřily do farního obvodu Kostelec nad Orlicí. Proto také archiválie a informace z oblasti církevního života najdeme ve fondu kosteleckého děkanství. Jedná se především o archiválie vypovídající o ohláškách služeb Božích, církevní svátky a úkony, biřmování, protokoly a ohlášky snoubenců (1797-1949), vyučování náboženství, matriční agendu atd. I fondy nemocnic Rychnov nad Kněžnou a Opočna obsahují četné písemné informace o obyvatelích Doudleb n. O. (přehled ošetřovaných, léčených, opero- vaných, porodů apod.). Mnozí studenti gymnázií v Kostelci nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou, středních a odborných škol v Kostelci nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou, v Dobrušce, v Opočně přicházeli do uvedených škol z Doudleb nad Orlicí. Archiválie těchto škol lze využít k poznání vzdělanosti doudlebských obyvatel.
V neposlední řadě je nutné se zmínit o regionálních tiskovinách, které jsou v rychnovském archivu k dispozici. Jedná se především o Posel z Podhoří (týdeník 1886 - 1945), Jiskru Rychnovska, Orlické noviny, Orlický týdeník, Orlické proudy a jiné. Zde byly zveřejňovány informace ze spolkového, politického, společenského i hospodářského života. Například v č. 29 z r. 1902 jsou údaje o židovském obyvatelstvu z Doudleb n. O., v č. 20 z r. 1905 o doudlebském cukrovaru, v č. 5 a 19 z r. 1925 o historických nálezech v obci, v č. 34 z r. 1930 popis a historie obce apod.
Nebylo cílem podat podrobný a vyčerpávající rozbor archiválií, které jsou uloženy v různých archivních fondech Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou (rozsah příspěvku byl omezen). Autorovou snahou bylo ukázat, že obec Doudleby nad Orlicí má svou bohatou historii, kterou lze doložit mnohými archivními dokumenty a především navést možné zájemce o studium k četným archiváliím, vypovídajícím o společenských, politických, hospodářských, kulturních faktech a událostech v obci. Pracovníci Státního okresního archivu každého zájemce o poznání historie Doudleb nad Orlicí přivítají a předloží archivní materiály ke studiu.