Co říci závěrem?

Milí čtenáři, ať už doudlebští či návštěvníci našeho kraje!

Před Vámi leží útlá knížka, která se Vám stala na chvíli průvodcem po dílčích úsecích historie naší obce. Ne každého zajímá, co bylo, i když znát alespoň něco z dob dávno minulých o místech, kde žijeme, není na škodu. Proto doufáme, že každý si v té přehršli informací nalezl alespoň řádeček, který ho zaujal, potěšil nebo třeba i poučil. Kromě každodenní práce je přece třeba se pozastavit a poohlédnout se zpět. I mě samého do historie naší obce někdo musel uvést a upozornit mě na zajímavosti. Byl to doudlebský občan pan Vladimír Labský.
Jedním z největších bohatství je poloha obce, malebně rozložené podél obou břehů Divoké Orlice, v samém podhůří Orlických hor. Tohoto prostředí je třeba si považovat a chránit je. Přál bych si, aby lidé zde žijící měli stále lepší vztah k tomuto krásnému koutu naší země, který i v budoucnu bude jistě svým osobitým kouzlem přitahovat pozornost milovníků přírody.
Její novou historii vytváříme nyní my. Většina z nás se samozřejmě dívá spíše do budoucnosti anebo žije přítomností. Zdá se mi, že ubývá lidí lhostejných ke svému okolí, kterým bývalo jedno, kde založí černou skládku, hlavně, když si uklidí svůj dům. Je stále více těch, kteří se bez ohledu na čas věnují dětem, pomáhají jim chápat přírodu kolem nás a udržovat ji i pro pokolení budoucí.

Nedostatkem je téměř absolutní absence dříve tak rozvinutého průmyslu. S tím souvisí problém dojíždění většiny obyvatel za prací do sousedních měst.

Není na škodu si připomenout, že naše obec žije stále aktivním životem. V současnosti a blízké budoucnosti je třeba dobudovat základní sítě, neboť vodovod, kanalizace či rozvod plynu by měl již být samozřejmostí. A jak dále bude vypadat naše přítomnost záleží především na tom, jak se budeme chovat ke svému okolí, ale i ke svým bližním. Neboť čistá a upravená obec, prosvětlená nejen sluníčkem, ale i úsměvem jejich obyvatel, je to nejhezčí, co Vám mohu přát.
Po přečtení této knížky si každý z čtenářů udělá obrázek o historii naší obce. Není zase tak dlouhá, ale podle mého názoru je bohatá.

Závěrečným slovem bych chtěl poděkovat paní PhDr. M. Bekové z Okresního muzea v Rychnově nad Kněžnou, panu Adamovi Bubna-Litic, panu MVDr. V. Fidlerovi z Kostelce nad Orlicí, panu PhDr. J. Juzovi ze Státního okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou, a především komisi pro přípravu Památného dne a redakční radě, které pracovaly pod vedením pana doc. Jana Kaplana CSc., tedy všem, kteří se o vydání této publikace zasloužili. Její stránky ať vám připomenou naši bohatou minulost a vše nové, co se v naší obci uskuteční, ať je podnětem k vydání publikace příští.

starosta obce

K 740. výročí první písemné zmínky o Doudlebách (29.7.1259) vydala obecní rada Doudleb nad Orlicí

Připravila Komise pro oslavy památného dne a redakční rada.

Autoři příspěvků:
Adam Bubna - Litic (4), PhDr. Martina Beková, Okresní muzeum v Rychnově nad Kněžnou (2), MVDr. Vladimír Fidler, Kostelec nad Orlicí (3), Mgr. Lenka Jeništová (9), PhDr. Josef Juza, Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou (5), doc. Jan Kaplan, CSc. (úvod, 1, 6), Jiří Kaplan, starosta obce Doudleby nad Orlicí (závěr), Lenka Libotovská (8), PhDr. Jiří Pekárek, CSc. (7, spoluautor Jan Kaplan)

Tisk AG TYP Kostelec nad Orlicí